Kůň bez jezdce je pořád koněm,ale jezdec bez koně je jen člověkem

železník

20. března 2008 v 16:32 |  ♥Slavní koně♥
železník
PŘÍBĚH:
Píše se třináctý říjen roku 1991. Stromy se již pomalu začínají převlékat do pestrobarevného šatu a propůjčují tak dostihovému závodišti v Pardubicích nevšední vzhled. Tisíce diváků sledují průběh 101. ročníku Velké pardubické steeplechase jako u vytržení. Čas, jindy s až příliš lehkomyslnou rychlostí odkrajující hodiny z našich životů, se nyní jakoby zastavil. První minuta, druhá, třetí... pole koní rozdusává ještě svěží zelenou trávu a výkřiky žokejů se mísí s přerývaným koňským dechem. Náročné skoky překonává drobný ryzák s nedbalou lehkostí až k překážce číslo 14 nesoucí název Poplerův skok. Nešťastná kolize předchází pádu favorita. Je znovu nasednut, ovšem pole soupeřů se zdá být již příliš daleko a sen o vítězství se rovněž pomalu rozplývá. Železník se však nehodlá vzdát. Bojuje. Buch buch, buch buch, jeho srdce tluče pravidelně a rozlévá vařící krev do všech svalů, které v elegantní souhře posouvají koně vstříc vytouženému cíli. Soupeře zanechává za sebou. Ještě jeden cvalový skok a... přesně v 15 hodin a 48 minut vstoupil Železník mezi nesmrtelné, proťal pomyslnou cílovou pásku Velké pardubické a stal se tak jediným čtyřnásobným vítězem tohoto obtížného dostihu. Všemi milovaný, obdivovaný, prostě nejlepší z nejlepších - náš Železník!

Rekordman -Železník

Hned první start sezony 1987 proměnila dvojice Železník - Váňa ve vítězství. Byla to Steeplechase osvobození, kde Železník porazil pole 17 soupeřů zadrženě o 8 délek. Ve Steeplechase Lancastera 30. května se Železník utkal s polem 14 koní, mezi nimiž byl i konkurent Forman. Bohužel upadl na čtvrté překážce před cílem, na obávaných zahrádkách. Ve velkém tempu, které dirigoval Forman, nezvládl druhý živý plot, upadl, a to znamenalo nakonec jen čtvrté místo. Ovšem o měsíc později ve Steeplechase Sagara nad Formanem a dalšími 9 soupeři zvítězil zadrženě o 10 délek. Protože sešlo z původně plánovaného startu ve Wroclavi, "odskočil" si Železník v srpnu do Slušovic, aby vyhrál zadrženě o 7 délek ve Velké slušovické steeplechase.
A pak už přišla 97. Velká pardubická. Železník potřetí na startu, tentokrát v Josefem Váňou v sedle (kvóta na vítěze 36:10). Celkem 12 koní se toho roku vydalo zdolat nelehký kurs dostihu. S Taxisem se nevyrovnali pouze dva koně, ostatní pokračovali bez problémů dál. K Hadímu příkopu přiváděl své soupeře energií nabitý kladrubský Forman v nevídaném tempu (díky kterému Železník zvítězil v rekordním čase). Železník se ho stále držel jako stín a čekal na vhodnou příležitost k drtivému nástupu. Za lesíkem přebral vedení a už si ho nenechal vzít. Zvítězil v rekordním čase 9:56,13 min. a stal se tak prvním koněm v historii dostihu, který pokořil bájnou hranici 10 minut. O 12 délek zpět byl Forman, který již neměl sílu akcelerovat a třetí doběhla Gibridka.
Toto vítězství se stalo pro Železníka i jeho realizační tým v čele s trenérem MVDr. Čestmírem Olehlou jakousi satisfakcí. Před několika měsíci totiž odjel do Anglie jako kandidát do Velké národní v Liverpoolu, byl však vláčen pro podezření z infekční nemoci po různých vyšetřeních. Nakonec nebyl na start dostihu připuštěn (startoval pouze Valencio). Železník si tímto skvělým vítězstvím rovněž vynahradil předchozí dva nezdařené ročníky Velké pardubické a přizdobil se titulem Kůň roku 1987.
Sezonu 1989 zahájil Železník 27. května opět ve Steeplechase Lancastera a jistě zvítězil nad 22 koňmi o 2 a půl délky. Ve Steeplechase Sagara 1. července vyhrál o 5 délek a mezi poraženými byla i Libentína. Posledním Železníkovým startem před 99. ročníkem Velké pardubické byla zářijová Steeplechase Koroka. Tentokrát se ryzák zapotil, vyhrál po tuhém boji nad Formanem o jeden a čtvrt délky.
Pětadvacet koní na startu Velké pardubické (8. října) nahánělo strach, hlavně v souvislosti s Taxisem. Nakonec tu skončilo sedm koní, dva z nich se již bohužel na nohy nikdy nepostavili. V čele dostihu se dlouho držel bělouš Blackthorn (tento Angličan do cíle takřka "došel" šestý a za pár dnů zemřel na následky vyčerpání), kterého ale na Velkém vodním příkopu dostihla Fráze, Železník a za nimi Forman (v cíli nakonec třetí), jenž ztratil podkovu a Libentína (v cíli čtvrtá). Zbytek dostihu byl však soubojem pouze mezi Frází a Železníkem. Václav Chaloupka se všemožně snažil udržet Železníka za sebou, ale marně, Železník měl v cíli více sil než o pět let mladší, nezkušená a subtilní klisna. Zvítězil jistě o 7 délek a Josef Váňa ho jako loňského roku již před cílem vděčně hladil po krku. Skvělý hattrick byl na světě! V historii dostihu se do té doby podařilo zvítězit třikrát Brigandovi, Lady Anne, Epigrafovi, Korokovi, Sagarovi a nyní Železníkovi - ten ale ještě neřekl poslední slovo!

Byl to Kůň s velkym K.

Železník byl osobnost. S přibývajícímí zkušenostmi na dráze rostlo i jeho sebevědomí - postupně se z něho stával kůň - aristokrat. S novými lidmi ve stáji se nerad mazlil, dával na jevo odstup. Cukr si sice vzal, aby neurazil, ale o to s větší chutí ho pak vyplivl. Mnohem raději si pochutnal na jablku nebo chlebu.
Miloval dostihy, byl to bojovník a nerad prohrával. Pokud se soupeřem vbíhal do cíle hlava - hlava, tak do pomyslné cílové pásky strčil tu svoji dříve on. Když náhodou prohrál, tězce to nesl, uši i hlavu měl svěšené a byl docela bez nálady. Styděl se sám před sebou i před celým světem...
Pokud některý kůň dokonale znal trať Velké pardubické, tak to byl právě Železník. Na Pardubice se vždy těšil, z přepravníku vystupoval s pocitem, že to tam zná a že jde zvítězit. Týden před Velkou odmítal na jízdárně s dětmi skákat půlmetrový skok, aby pak v Pardubicích o pár dnů později bez problémů překonal Taxis.
Železníkovi se doma ve Světlé Hoře říkalo Želda nebo taky Tygr, trochu kvůli jeho bojovné povaze, ale hlavně proto, že měl v horní čelisti o dva zuby navíc. Ty se neměly o co opřít, a tak mu z huby trochu vykukovaly - skoro jako šavlozubému tygrovi...
JE KONEC :(
Jen několik dní po nezdařené Velké pardubické, 29. října 1992, utrpěl Železník na běžné vyjížďce frakturu korunkové kosti pravé zadní nohy. Jaká to tragédie pro koně, který v životě absolvoval bez komplikací tolik překážek! Několik dní před tím zdolal Taxis, kde náraz nohy pro doskoku se rovná váze několika tun. Pak jednou špatně šlápne a... Byl okamžitě převezen do veterinární nemocnice v Brně, kde se mu dostalo nejlepší péče. I když léčení a následná rekonvalescence byly obtížné, noha se zahojila - přesto však zranění znamenalo definitivní tečku za jeho oslnivou sportovní kariérou.
Podzim svého života prožil Železník doma ve Světlé Hoře. Ve stáji v Malé Morávce nedaleko Bruntálu, kde žil od roku 2000, měl jako jediný kůň absolutní volnost v podobě neomezeného výběhu. Jak tamní lidé vzpomínají, turisté často do obce v Jeseníkách zavítali jen kvůli Železníkovi a často mu nosili jablíčka. Také starosta Světlé Hory Rostislav Harazin přiznal, že Železník byl velkým turistickým lákadlem. "O případném pietním místě musí rozhodnout majitel, Světlá Hora je však připravena pomoci," uvedl starosta.
Dne 22. prosince 2004 všechny milovníky koní i většinu ostatního národa zasáhla smutná zpráva - Železník byl kvůli mnoha zdravotním problémům souvisejícím s jeho vysokým věkem uspán...
Když Železník stanul před nebeskou bránou, řekl mu Bůh: "Vítej. Právě se chystáš překročit práh věčnosti. Vlastně... Ty ses stal věčným již za svého života. Lidé tam dole na Tebe nikdy nezapomenou, budou Tě nosit neustále ve svých srdcích a myslích. Příběhy o Tobě budou kolovat po generace. Prožil jsi plný a šťastný život. Rozdával jsi radost. Nyní na Tebe čekají rozlehlé zelené pastviny, kde je voda průzračně čirá a tráva nikdy nevadnoucí. Jen pojďdál..."

Videjko o něm
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Znáš tohoto koně

Ano 76.7% (23)
Ne 23.3% (7)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama